Kalous ušatý v Mladotově

Na začátku léta přibyli do areálu Mladotova noví obyvatelé. Byla jimi rodinka kalouse ušatého. Přestože tento středně velký druh sovy patří mezi naše nejhojnější, není jeho uhnízdění na tomto místě tak úplnou samozřejmostí. Nejčastěji se totiž vyskytuje na okraji lesů v blízkosti otevřených krajin s nízkou vegetací, jako jsou pole nebo louky, popřípadě ve větších parcích či remízcích.

Hnízdí jedenkrát ročně, snůšku tvoří 3 – 7 bílých vajec (Mladotovský kalous přivedl na svět mláďata 4) a doba inkubace trvá čtyři týdny. Po dalších 6 – 7 týdnech se mláďata osamostatňují. Na rozdíl od dospělých jedinců, kteří mají krycí hnědé zbarvení, jsou mláďata se svým jemným bělavým peřím krásně viditelná.

Kalouse není možné přeslechnout, což jistě potvrdí ti, kteří měli k jeho hnízdu nejblíže. Zatímco dospělý samec dělá klasické monotónní „hú“ a samice se příliš neprojevuje, mláďata o sobě dají vědět velmi výrazným kolísavým pískáním. Zvláště za soumraku.

Kalous dosahuje velikosti mezi 32 – 38 cm a rozpětí křídel může mít 86 - 98 cm. Vidí výborně do dálky, ale špatně na blízko. Má také značně vyvinutý sluch, kterým je schopný vyhledávat kořist z větších vzdáleností. Největší zastoupení v jeho jídelníčku tvoří hlodavci a díky tomu patří mezi užitečné dravce a pro zemědělce je vítaným návštěvníkem.

Sovy mají, jak známo, velké oči zasazené směrem kupředu, čímž mají oproti jiným ptákům zmenšené zorné pole. Tuto nevýhodu jim kompenzuje možnost otáčet hlavu až o 270°. Hnízdí většinou v dutinách stromů nebo na skalních plošinách. V tomto se však kalous od svých příbuzných odlišuje, neboť ke hnízdění využívá stará hnízda jiných ptáků. Zejména mu vyhovují hnízda strak, se kterými občas musí svést o hnízdo boj. Z něho však zpravidla vychází kalous vítězně.


 

Galerie: 
Kalous ušatý. Autor snímku: Pavel Klikar